Střádanky

Střádanky

Spořivost je ušlechtilá vlastnost a spoření dává člověku jistotu prostředků na nenadálé výdaje a rovněž plní hmotně náročné tužby. Vše však naopak vyžaduje vůli, zodpovědnost a jistou míru odříkání. Staré české přísloví prý praví, že šetrnost je nad bohatství, což může budit zdání, že naši předkové oplývali nad míru touto bohulibou vlastností a že byli věru dobrými hospodáři. Nicméně podíváme-li se do doby před sto lety, budeme poněkud překvapeni. 

Počátkem minulého století bylo totiž konstatováno, že oproti jiným národům jsou Češi ve spořivosti dosti pozadu, respektive „v poměru k ostatním národům vykazují smutný nedostatek spořivosti“. Toto neuspokojivé zjištění bylo ve své době podepřeno přesnou statistikou. Národní obrození rozvíjející se v průběhu 19. století stvořilo sice moderní politicky kulturně uvědomělý český národ, ovšem po stránce hospodářské
a finanční vykazovali naši předci velké rezervy, dané právě nedostatečným smyslem pro spořivost. Pro zvýšení finanční síly nutné k ekonomické emancipaci národa významnou měrou přispěly vlastní záložny zakládané od 2. půle 19. století. Vlastní kapitál pak umožnil rolnictvu modernizaci jejich hospodářství, navýšení a zefektivnění výroby zakládáním navazujících provozů, jakými byly cukrovary, pivovary či sladovny. Nezávislost na penězích Němců umožnila taká vlastní hospodářská nákupní
a obchodní družstva. Díky českým záložnám mohly v Čechách a Moravě vznikat první české průmyslové podniky. I přes to všechno však obyčejný občan spořivostí nijak mimořádně nepřekypoval a nebylo výjimkou, přišli-li majetní lidé ze dne na den o vše a zůstali zcela bez prostředků. Stejně jako je tomu dnes, totiž mohli lidé o své hmotné statky přijít prostřednictvím exekuce kvůli třebas i nepatrnému obnosu. Peněžní odborníci oné doby apelovali obzvláště na příkladnou výchovu dětí, které musí zásadám spořivosti uvyknout již v útlém mládí. Ovšem jak toho docílit, když mnozí dospělí sami střádání na budoucnost nijak obzvlášť nepěstují? Se zajímavým receptem na zlepšení této situace přišla Pražská městská spořitelna, když začala vydávat tzv. střádanky.

Fenomén střádanek byl vtipným přínosem pro vzbuzení spořivostí dětí
i dospělých a tento fenomén se postupně rozšířil po celé zemi. Střádanka byla vlastně malou vkusně provedenou domácí pokladničkou, kterou peněžní ústav věnoval každému, kdo složil určitou částku (počátkem 20. století to byly 3 koruny tj. na dnešní poměry cca 100 až 150 Kč). Ona částka byla vložena na nově založenou vkladní knížku, s tím že na ní musela být uložena, dokud se pokladnička neporušená nevrátí. Tím spořitelna pokryla pořizovací náklady a motivovala střadatele ke spoření. Střádanky se vydávaly také majitelům již založených vkladních knížek, pokud na nich byla uložena částka odpovídající oné „startovací“ kauci. Princip spoření do střádanky spočíval v tom, že střadateli nebyl svěřen klíč, tudíž nebyl oprávněn sám vložené peníze z kasičky vybrat. S plnou střádankou pak přišel do záložny, kde ji úředník před jeho zraky otevřel, spočítal uloženou částku a rovnou ji uložil na vkladní knížku. Pokladnička byla na boku opatřena dvěma otvory, kterými se zvláště vkládaly mince a bankovky. Tyto vkládací otvory byly konstruovány tak, aby jimi nemohly vložené peníze vypadnout či být neoprávněně vyjmuty. Dlužno však dodat, že šikovné ruce si nakonec poradily a zámeček střádanky lze otevřít kupříkladu za pomocí obyčejné vidličky z jídelního příboru. Kovová střádanka byla na povrchu niklovaná a zvolený design byl velmi estetický, takže mohly být v domácnostech umístěny na viditelných místech a fungovat zde svým způsobem i jako určitá ozdoba obydlí.  Výrobcem těchto pokladniček byla firma Tresoria, továrna na nedobytné pokladny čili trezory sídlící v Praze Jinonicích. Na bocích střádanek byl pak vyražen název spořitelny, která ji vydávala a také pořadové číslo. Jelikož se střádanky následně rozšířily do všech koutů vlasti, existují desítky variant všelijakých spořitelen, záložen či kampeliček z míst takřka po celé republice. 

Ve sbírkách Muzea Komenského v Přerově se nachází několik různých pokladniček „střádankového“ typu včetně vzhledově zcela odlišných variant.  Z hlediska místní historie je však nejcennější střádanka klasického vzoru nacházející se svého času pod pořadovým číslem 445 ve vlastnictví Městské spořitelny v Přerově. Ona Městská spořitelna patřila ve 30. letech minulého století k největším lidovým peněžním ústavům nejen v Přerově, ale i v celém tehdejším okrese.  Tato záložna se svou finanční sílou podílela na výstavbě budov poštovního či okresního úřadu, soudu či finanční správy, rovněž podpořila výstavbu činžovních i rodinných domů ve městě
a významnou měrou se zasloužila o výstavbu stálé betonové lávky přes řeku Bečvu ke snadnějšímu přístupu obyvatelstva k vyhledávanému městskému parku Michalov. Samozřejmě se spořitelna zmohla díky efektivnímu hospodaření i na vlastní reprezentativní novostavbu, která dodnes stojí na rohu Kratochvílovy a Bratrské ulice
a Masarykova náměstí v Přerově.

Petr Sehnálek


Vyhledávání

Kalendář akcí zámek Přerov

Umění žít - Dana Hlobilová 

(15.2.2019 – 16.6.2019)
15.2.2019, 00:00:00 - 16.6.2019, 23:59:00

Výstava zavede diváka do života významné přerovské umělkyně Dany Hlobilové a představí jak vývoj její tvorby, tak i její díla v celé šíři. Výstavu doplní životopis umělkyně a fotografie z jejího života.

Historický sál
15. února až 16. června 2019

Přec mé srdce láskou hoří 

(8.3.2019 – 31.7.2019)
8.3.2019, 00:00:00 - 31.7.2019, 23:59:00

Výstava navazuje na výstavu Máj – Romek Hanzlík a představuje samu lásku v mnoha různých podobách, respektive její umělecké ztvárnění. V našem případě budou její různé podoby prezentovány prostřednictvím sbírkových předmětů MKP z oblasti uměleckého kovářství a výtvarného umění. K malým bonusům patří rovněž soubor zamilovaných pohlednic odeslaných svým protějškům během první třetiny 20. století (pohlednice budou doplněny citáty slavných osobností, aforismy, rčeními a příslovími).

8. března až 31. července 2019

Šejdíři a šizuňkové: historie falšování potravin 

(12.4.2019 – 27.10.2019)
12.4.2019, 00:00:00 - 27.10.2019, 23:59:00

Hlavní výstavní projekt v roce 2019.  Náhražky surovin, nižší váha, horší jakost, dvojí kvalita potravin – témata, při kterých často zaslechneme povzdech „To by se dřív stát nemohlo!“. Opravdu nemohlo?

Velký výstavní sál, kruhový sál, rytířský sál, chodba druhé patro
12. dubna až 27. října 2019

Komentovaná prohlídka výstavy „Šejdíři a šizuňkové“ 

(30.4.2019 – 30.4.2019)
30.4.2019, 17:00:00 - 30.4.2019, 18:00:00

Od 17.00, přerovský zámek.

Ostatní akce

Zasej, skliď, uvař a sněz: jídlo na exlibris ze sbírky Knihovny Národního muzea 

(14.5.2019 – 14.5.2019)
14.5.2019, 17:00:00 - 14.5.2019, 18:00:00

Přednáška k výstavě Šejdíři a šizuňkové
Přednáší Martina Vyšohlídová, DiS., Bbus

Od 17.00, Korvínský dům
Vstupné 10 Kč

Velikonoce na hradě 

(19.4.2019 – 22.4.2019)
19.4.2019, 09:00:00 - 22.4.2019, 16:00:00

Zábavně naučný doprovodný program k velikonočním svátkům. 

Dravci, sokoli a sovy 

(2.4.2019 – 31.10.2019)
2.4.2019, 09:00:00 - 31.10.2019, 16:00:00

sezónní výstava roku 2018