Střádanky

Střádanky

Spořivost je ušlechtilá vlastnost a spoření dává člověku jistotu prostředků na nenadálé výdaje a rovněž plní hmotně náročné tužby. Vše však naopak vyžaduje vůli, zodpovědnost a jistou míru odříkání. Staré české přísloví prý praví, že šetrnost je nad bohatství, což může budit zdání, že naši předkové oplývali nad míru touto bohulibou vlastností a že byli věru dobrými hospodáři. Nicméně podíváme-li se do doby před sto lety, budeme poněkud překvapeni. 

Počátkem minulého století bylo totiž konstatováno, že oproti jiným národům jsou Češi ve spořivosti dosti pozadu, respektive „v poměru k ostatním národům vykazují smutný nedostatek spořivosti“. Toto neuspokojivé zjištění bylo ve své době podepřeno přesnou statistikou. Národní obrození rozvíjející se v průběhu 19. století stvořilo sice moderní politicky kulturně uvědomělý český národ, ovšem po stránce hospodářské
a finanční vykazovali naši předci velké rezervy, dané právě nedostatečným smyslem pro spořivost. Pro zvýšení finanční síly nutné k ekonomické emancipaci národa významnou měrou přispěly vlastní záložny zakládané od 2. půle 19. století. Vlastní kapitál pak umožnil rolnictvu modernizaci jejich hospodářství, navýšení a zefektivnění výroby zakládáním navazujících provozů, jakými byly cukrovary, pivovary či sladovny. Nezávislost na penězích Němců umožnila taká vlastní hospodářská nákupní
a obchodní družstva. Díky českým záložnám mohly v Čechách a Moravě vznikat první české průmyslové podniky. I přes to všechno však obyčejný občan spořivostí nijak mimořádně nepřekypoval a nebylo výjimkou, přišli-li majetní lidé ze dne na den o vše a zůstali zcela bez prostředků. Stejně jako je tomu dnes, totiž mohli lidé o své hmotné statky přijít prostřednictvím exekuce kvůli třebas i nepatrnému obnosu. Peněžní odborníci oné doby apelovali obzvláště na příkladnou výchovu dětí, které musí zásadám spořivosti uvyknout již v útlém mládí. Ovšem jak toho docílit, když mnozí dospělí sami střádání na budoucnost nijak obzvlášť nepěstují? Se zajímavým receptem na zlepšení této situace přišla Pražská městská spořitelna, když začala vydávat tzv. střádanky.

Fenomén střádanek byl vtipným přínosem pro vzbuzení spořivostí dětí
i dospělých a tento fenomén se postupně rozšířil po celé zemi. Střádanka byla vlastně malou vkusně provedenou domácí pokladničkou, kterou peněžní ústav věnoval každému, kdo složil určitou částku (počátkem 20. století to byly 3 koruny tj. na dnešní poměry cca 100 až 150 Kč). Ona částka byla vložena na nově založenou vkladní knížku, s tím že na ní musela být uložena, dokud se pokladnička neporušená nevrátí. Tím spořitelna pokryla pořizovací náklady a motivovala střadatele ke spoření. Střádanky se vydávaly také majitelům již založených vkladních knížek, pokud na nich byla uložena částka odpovídající oné „startovací“ kauci. Princip spoření do střádanky spočíval v tom, že střadateli nebyl svěřen klíč, tudíž nebyl oprávněn sám vložené peníze z kasičky vybrat. S plnou střádankou pak přišel do záložny, kde ji úředník před jeho zraky otevřel, spočítal uloženou částku a rovnou ji uložil na vkladní knížku. Pokladnička byla na boku opatřena dvěma otvory, kterými se zvláště vkládaly mince a bankovky. Tyto vkládací otvory byly konstruovány tak, aby jimi nemohly vložené peníze vypadnout či být neoprávněně vyjmuty. Dlužno však dodat, že šikovné ruce si nakonec poradily a zámeček střádanky lze otevřít kupříkladu za pomocí obyčejné vidličky z jídelního příboru. Kovová střádanka byla na povrchu niklovaná a zvolený design byl velmi estetický, takže mohly být v domácnostech umístěny na viditelných místech a fungovat zde svým způsobem i jako určitá ozdoba obydlí.  Výrobcem těchto pokladniček byla firma Tresoria, továrna na nedobytné pokladny čili trezory sídlící v Praze Jinonicích. Na bocích střádanek byl pak vyražen název spořitelny, která ji vydávala a také pořadové číslo. Jelikož se střádanky následně rozšířily do všech koutů vlasti, existují desítky variant všelijakých spořitelen, záložen či kampeliček z míst takřka po celé republice. 

Ve sbírkách Muzea Komenského v Přerově se nachází několik různých pokladniček „střádankového“ typu včetně vzhledově zcela odlišných variant.  Z hlediska místní historie je však nejcennější střádanka klasického vzoru nacházející se svého času pod pořadovým číslem 445 ve vlastnictví Městské spořitelny v Přerově. Ona Městská spořitelna patřila ve 30. letech minulého století k největším lidovým peněžním ústavům nejen v Přerově, ale i v celém tehdejším okrese.  Tato záložna se svou finanční sílou podílela na výstavbě budov poštovního či okresního úřadu, soudu či finanční správy, rovněž podpořila výstavbu činžovních i rodinných domů ve městě
a významnou měrou se zasloužila o výstavbu stálé betonové lávky přes řeku Bečvu ke snadnějšímu přístupu obyvatelstva k vyhledávanému městskému parku Michalov. Samozřejmě se spořitelna zmohla díky efektivnímu hospodaření i na vlastní reprezentativní novostavbu, která dodnes stojí na rohu Kratochvílovy a Bratrské ulice
a Masarykova náměstí v Přerově.

Petr Sehnálek


Vyhledávání

Kalendář akcí zámek Přerov

100letá Republika. Příběh jednoho města (1948-1992) 

(17.8.2018 – 17.11.2018)
17.8.2018, 00:00:00 - 17.11.2018, 23:59:00

Hlavní výstavní projekt v roce 2018,  kterým muzeum prostřednictvím stejnojmenné výstavy a řady doprovodných akcí  oslaví sté výročí vzniku Československa. 16. srpna  odstartuje druhá část výstavy, jejíž obsahová náplň se bude soustředit na období budování socialismu, čas Pražského jara, období normalizace až po konec komunistického režimu.

2. patro přerovského zámku

Oheň v domácnosti. 110 let od založení sirkárny v Lipníku nad Bečvou 

(11.10.2018 – 6.1.2019)
11.10.2018, 00:00:00 - 6.1.2019, 23:59:00

Muzeum Komenského v Přerově připravilo ve spolupráci s městem Lipníkem nad Bečvou, Střediskem volného času Lipník nad Bečvou a soukromým sběratelem Michalem Urbáškem při příležitosti 110. výročí založení akciové společnosti Kupecká akciová sirkárna v Lipníku výstavu, která připomene velice zajímavou historii lipenské sirkárny. 

Vernisáž se uskuteční 11. října 2018.
Zámecká galerie Konírna Lipník nad Bečvou, včetně malého výstavního sálu v 1. patře.

Klasické dechové trio 

(19.10.2018 – 19.10.2018)
19.10.2018, 19:00:00 - 19.10.2018, 20:00:00

Komorní koncert. J. Šlégl - klarinet, B. Šlégl - klarinet, D. Urban – fagot
V 19.00 hod, Slavnostní zámecká síň města Přerova.
Vstupné dobrovolné.

Křest publikace „100letá Republika. Příběh jednoho města (1918-1992)“ 

(28.10.2018 – 28.10.2018)
28.10.2018, 16:00:00 - 28.10.2018, 17:00:00

Od 16.00 přerovský zámek.
Zdarma celodenní vstup do výstavy 100letá Republika. Příběh jednoho města (1948-1992)

Ostatní akce

Dáma z výšinného hradiska v Hlinsku 

(8.11.2018 – 8.11.2018)
8.11.2018, 17:00:00 - 8.11.2018, 18:00:00

Archeologická přednáška. Prezentace výsledků archeologicko antropologického výzkumu, Lubomír Šebela, Miriam Nývltová Fišáková, Vítězslav Kuželka, Libor Balák, Aleš Drechsler.
Od  17.00,  Slavnostní zámecká síň města Přerova.

sezónní výstava o společenském hmyzu 

(3.4.2018 – 31.10.2018)
3.4.2018, 00:00:00 - 31.10.2018, 23:59:59