Nejstarší typáře muzea

Nejstarší typáře muzea

Typář, tedy pečetidlo, mlynářského cechu (poctivého řemesla mlynářského)
v Tovačově je datován rokem 1684. Razící plocha, jejíž průměr je 50 mm, je vyrobena ze stříbra, rukojeť je železná. Celková výška typáře, který patří k umělecky nejhodnotnějším ve sbírce muzea, je 99 mm. Na razící ploše pečetidla vidíme česky psaný opis a složité vyobrazení se dvěma ptáky a řadou mlynářských atributů (paleční kolo, kružidlo, úhelník atd.).  

Za více než sto let existence muzea se podařilo postupně shromáždit nepříliš velkou, ale velmi zajímavou sbírku typářů rozličných institucí, zejména z Přerovska
a Tovačovska. Nejstarší a nejzajímavější typáře, tedy předchůdci razítek, často dochované v jediném exempláři, pocházejí z 2. poloviny 17. století a z 18. století. Pečetidla hrála v minulosti důležitou roli, protože sloužila k identifikaci smluvních stran či odesílatelů korespondence a k autentizaci vydávaných listin. Pečetidla měla být nezaměnitelná, jednoznačně identifikovatelná. Nejdůležitější samozřejmě byl vlastní pečetní obraz, který mohl obsahovat širokou škálu různých vyobrazení (především znak města, obce či rodu), a pečetní legenda, tedy text. Kvůli styku s horkým voskem byly typáře kovové (nejčastěji mosaz, střbro), často doplněné rukojetí (dřevo, rohovina, železo).  

Jako nejstarší z muzejní sbírky se jeví mosazný typář strážnického cechu ševců, označený rokem 1611. Do muzea se patrně dostal spolu s pozůstalostí Leopolda Noppa, strážnického učitele a archiváře, rodáka z Tovačova. Starobyle působí typář přerovského cechu tkalců, snad z poloviny 17. století. Umělecky nejzdařilejší je již zmíněný velký stříbrný typář mlynářského cechu v Tovačově z roku 1684. Poněkud mladší (1693) je oválný typář přerovského cechu bednářů. Z poloviny 18. století pochází pečetidlo přerovského mlynářského cechu (1753). Nejmladší, ale značně netypický, je typář sdruženého cechu z Dubu (1807).

Velmi zajímavá jsou i pečetidla městská a obecní, nejstarší pochází z obce Ivaň na Tovačovsku a je z roku 1623. V pečetním obraze je zachycen sedlák (Hanák) rozsévající obilí. Ze 17. století pochází rovněž dva nedatované typáře z Kozlovic
u Přerova (plující loďka) a Věrovan u Tovačova (radlice a otka). Největším
a nejhonosnějším obecním (městským) typářem je ten přerovský, se znakem města, pocházející pravděpodobně z 1. poloviny 18. století. K přerovskému regionu se rovněž váže typář obce Veselíčko z roku 1723 (radlice a strom). Poslední typář, který zde zmíním, vznikl roku 1747 v Klimkovicích. Není na něm vyobrazen znak města (lev), ale patronka tamního kostela, tedy sv. Kateřina Alexandrijská.

Ve zmíněné podsbírce se samozřejmě nachází i řada dalších zajímavých typářů, např. města Přerova a Tovačova, tamních rychtářů i cechů, šlechtického rodu Künburgů a vrchnostenských úřadů Veselíčko a Tovačov. 

Lubor Maloň


Vyhledávání

Kalendář akcí zámek Přerov

Ostatní akce

Velikonoce na hradě 

(10.4.2020 – 13.4.2020)
10.4.2020, 09:00:00 - 13.4.2020, 16:00:00

Zábavně naučný doprovodný program k velikonočním svátkům se uskuteční
v sobotu a neděli. Jarmark řemeslných výrobků po celou dobu trvání akce.

ZRUŠENO

Den Země 

(22.4.2020 – 22.4.2020)
22.4.2020, 09:00:00 - 22.4.2020, 14:00:00

Od  9 do 14 hodin v areálu ORNIS. Prohlídky záchranné stanice v každou celou hodinu, v každou půlhodinu ukázka kroužkování, další aktivity.