Nejstarší typáře muzea

Nejstarší typáře muzea

Typář, tedy pečetidlo, mlynářského cechu (poctivého řemesla mlynářského)
v Tovačově je datován rokem 1684. Razící plocha, jejíž průměr je 50 mm, je vyrobena ze stříbra, rukojeť je železná. Celková výška typáře, který patří k umělecky nejhodnotnějším ve sbírce muzea, je 99 mm. Na razící ploše pečetidla vidíme česky psaný opis a složité vyobrazení se dvěma ptáky a řadou mlynářských atributů (paleční kolo, kružidlo, úhelník atd.).  

Za více než sto let existence muzea se podařilo postupně shromáždit nepříliš velkou, ale velmi zajímavou sbírku typářů rozličných institucí, zejména z Přerovska
a Tovačovska. Nejstarší a nejzajímavější typáře, tedy předchůdci razítek, často dochované v jediném exempláři, pocházejí z 2. poloviny 17. století a z 18. století. Pečetidla hrála v minulosti důležitou roli, protože sloužila k identifikaci smluvních stran či odesílatelů korespondence a k autentizaci vydávaných listin. Pečetidla měla být nezaměnitelná, jednoznačně identifikovatelná. Nejdůležitější samozřejmě byl vlastní pečetní obraz, který mohl obsahovat širokou škálu různých vyobrazení (především znak města, obce či rodu), a pečetní legenda, tedy text. Kvůli styku s horkým voskem byly typáře kovové (nejčastěji mosaz, střbro), často doplněné rukojetí (dřevo, rohovina, železo).  

Jako nejstarší z muzejní sbírky se jeví mosazný typář strážnického cechu ševců, označený rokem 1611. Do muzea se patrně dostal spolu s pozůstalostí Leopolda Noppa, strážnického učitele a archiváře, rodáka z Tovačova. Starobyle působí typář přerovského cechu tkalců, snad z poloviny 17. století. Umělecky nejzdařilejší je již zmíněný velký stříbrný typář mlynářského cechu v Tovačově z roku 1684. Poněkud mladší (1693) je oválný typář přerovského cechu bednářů. Z poloviny 18. století pochází pečetidlo přerovského mlynářského cechu (1753). Nejmladší, ale značně netypický, je typář sdruženého cechu z Dubu (1807).

Velmi zajímavá jsou i pečetidla městská a obecní, nejstarší pochází z obce Ivaň na Tovačovsku a je z roku 1623. V pečetním obraze je zachycen sedlák (Hanák) rozsévající obilí. Ze 17. století pochází rovněž dva nedatované typáře z Kozlovic
u Přerova (plující loďka) a Věrovan u Tovačova (radlice a otka). Největším
a nejhonosnějším obecním (městským) typářem je ten přerovský, se znakem města, pocházející pravděpodobně z 1. poloviny 18. století. K přerovskému regionu se rovněž váže typář obce Veselíčko z roku 1723 (radlice a strom). Poslední typář, který zde zmíním, vznikl roku 1747 v Klimkovicích. Není na něm vyobrazen znak města (lev), ale patronka tamního kostela, tedy sv. Kateřina Alexandrijská.

Ve zmíněné podsbírce se samozřejmě nachází i řada dalších zajímavých typářů, např. města Přerova a Tovačova, tamních rychtářů i cechů, šlechtického rodu Künburgů a vrchnostenských úřadů Veselíčko a Tovačov. 

Lubor Maloň


Vyhledávání

Kalendář akcí zámek Přerov

Zdeněk Burian 

(20.3.2020 – 20.12.2020)
20.3.2020, 00:00:00 - 20.12.2020, 23:59:00

Výstava k 115. výročí narození malíře Zdeňka Buriana vychází ze sbírek přerovského muzea a představuje soubory Burianových nástěnných obrazů pro školní vyučování. Celé předchozí generace se učily vnímat minulost skrze Burianovy obrazy dávných krajin, zvířat a lidí z cyklu Vývoj člověka, Země a vesmíru. Atraktivními exponáty jsou tři originály lidských typů z prvorepublikové série Země a lidé.

Vernisáž: 19. března 2020
Vstupné: 40/20 Kč

Ostatní akce

ZAVŘENO 

(1.12.2020 – 5.3.2021)
1.12.2020, 00:00:00 - 5.3.2021, 23:59:59

Hrad je mimo sezónu uzavřen. Konec sezóny 30. 11. 2020. Zahájení nové sezóny 6. 3. 2021.

Drátování – betlém v keramické misce 

(9.12.2020 – 9.12.2020)
9.12.2020, 16:00:00 - 9.12.2020, 18:00:00

Výtvarná dílna, cena 420 Kč.