Výsledky prezentovaného výzkumu

Vyšla historicky první ucelená řada didaktických analýz muzejně-edukačních programů…

OTEVŘENÁ KLENOTNICE POZNÁVÁNÍ

 

Začíst se do této knihy je jako vstoupit tajným vchodem do muzea – místa,
kde se na první pohled zastavil čas a kde depozitáře zrcadlí dávno zapomenutý svět.
Ony zdánlivě nudné expozice a výstavy plné nepotřebného „harampádí“
prezentují ve skutečnosti celou šíři lidské kultury a z pedagogického hlediska 
jsou zcela specifickým prostředím plným příležitostí k poznávání…

 

Téma výzkumu z oblasti muzejní pedagogiky, o jehož výsledky se opírá obsah právě vycházející odborné monografie Otevřená klenotnice poznávání, má ambice zaujmout řadu zájemců o vzdělávání a výchovu v českých muzeích. Jejím potencionálním čtenářům z řad muzejníků i pedagogů se tak nabízí zvláštní možnost nahlédnout do studia specifického způsobu poznávání skrze sbírkové předměty paměťových institucí. 

 

S ohledem na to, že se mnohá muzea již po několik století snaží systematicky zastřešovat přetrvávající imanentní potřebu lidí shromažďovat a chránit předměty jako svědky minulých událostí, nabízí se pod vlivem rychlých změn naší společnosti činit na prahu 21. století praktické kroky k širšímu otvírání českých muzejních institucí veřejnosti a pozitivnímu využívání potenciálu muzeálií při vzdělávání a výchově mladé generace. Kromě jiného to také například znamená hluboce se zamýšlet nad způsoby uchopení muzejních obsahů, snažit se porozumět muzejně-edukačním procesům a vylepšovat jejich kvalitu na půdě toho či onoho muzea.

Náročná cesta zvyšování účinnosti formálního vzdělávání v mimoškolním prostředí koresponduje se současným trendem inovací v rámci pedagogických oborů. Autorka prezentované knihy je zkušenou muzejní pedagožkou, která se na jedné straně seriózně ohlíží po vlastním pedagogickém jednání zaměřeném na plnění celé škály cílů muzea i školy, na straně druhé svým publikačním počinem reaguje na výzvy odborníků z oblasti muzeologie a muzejní pedagogiky, kteří se dovolávají potřeby výzkumů současnémuzejní edukace, včetně jejich zveřejňování.

Systematický způsob analýzy a vyhodnocování edukačních procesů programů Muzea Komenského v Přerově je podložený detailním pozorováním a odpovídá myšlenkovému postupu reflektivního praktika. Reflektující muzejní pedagog (stejně jako učitel ve škole) dříve než přistoupí k dalším realizacím učebních situací, nenechá bez povšimnutí (mnohdy zřetelný) rozdíl mezi znalostmi žáků před a po edukaci. Při uvažování nad rekonstrukcí edukační situace a její kvalitou si pozorně všímá vlivu poznávacího potenciálu muzejní sbírky i jedinečnosti prostředí, v němž bývají zpřítomňovány vzdělávací obsahy převážně historického zaměření. Potvrzení předpokladu o reálné možnosti společného zohledňování všech dimenzí učení v muzejně-edukační praxi souvisí s přebudováním aktuálních významů výkladů „dění“ v expozicích a výstavách muzea.

Teoretiky i praktiky muzejněpedagogického oboru v dnešní době spojuje společná snaha o vyzdvižení edukačního potenciálu muzeí. Více méně se jedná o prezentaci jedinečnosti muzeálií s ohledem na využití v nich obsažených cenných historických poznatků ve prospěch (celoživotního) vzdělávání. Vyvstává tak nelehký úkol – zmapovat a pojmenovat slibné způsoby zprostředkování uchovávané paměti lidstva ve chráněných sbírkových předmětech za účelem vzdělávání a výchovy mladé generace. V českém prostředí čekají současné efektivní realizace muzejně-edukačních celků, včetně ověření přínosu jejich alternativních řešení „do nové praxe“, dosud na své objevení.

Za prosazováním reflektivní praxe skrze didaktickou orientaci praktiků stojí profesní zájem autorky knihy o zvyšování kvality vzdělávání. Relevantní výsledky procesů muzejněpedagogické reality jedině tak mohou prostoupit do vědeckého prostředí a být znovu promýšleny ku prospěchu praxe.Tímto způsobem může na akademické půdě přičiněním teoretiků docházet k sekundárnímu klouzání zvažovaných pojmů. Odborné interpretace obsahů vzešlých z prezentovaného fikčního způsobu převyprávění historiograficky zaměřených oborů lidské kultury, které jsou pro muzejní pedagogy každodenním chlebem, se mohou vracet do diskurzu praktiků. Toto je vhodná cesta nejen ke zlepšování profesního jednání a kvalitnější praxi, ale také zároveň způsob, jak zástupce široké pedagogické obce upozornit na dobrou spolupráci zdejšího muzea a škol. Současná kultura přerovské muzejní edukace se odvíjí od nově nabízených příležitostí k bádání „nad muzeálií a jejím obsahem“, které jsou také ovlivněny dílčími výsledky výzkumných šetření. Závěry výzkumu kromě jiného také vypovídají o současném zájmu škol o prezentované způsoby poznávání historicky zaměřených obsahů v přerovském muzeu, což do značné míry ovlivnil i postupně vybudovaný respekt učitelů ke zdejšímu hloubkovému stylu učení, ale také obliba neformální podoby uspokojování potřeb žáků a studentů při edukaci – vytvořená příležitost aktivně se účastnit her na mladé badatele.

Závěrem lze konstatovat, že realizace popisovaného výzkumu v předložené knize, v němž byl didakticky analyzován vztah mezi obsahy vědního oboru, vyučovacích předmětů, učitelových i žákovských znalostí, odhalil i širší souvislosti jeho uchopení a umožnil pohlížet na muzejní edukaci jako na proces rozvíjející obecné dispozice žáků či studentů. Za pozastavení pedagogů i muzejníků stojí také zjištění, že kvalitu vzdělávání v přerovském muzeu přímo ovlivňuje bohatství zdejšího sbírkového fondu a výjimečné prostředí zámku. V uvedených faktorech spatřuje autorka prezentované knihy „srdcové eso“, s nímž lze počítat při naplňování muzejních i pedagogických cílů. Při troše nadhledu se prokázaný pozitivní vliv muzeálie na poznávání dětí v přerovském muzeu z hlediska didaktického svou podobou analogicky blíží skutečné povaze práce jeho odborných pracovníků. Takové zjištění může měnit širší pohled odborné i laické veřejnosti na význam muzejních institucí v dnešní době. Nabízí se, aby čtenáři odborné monografie považovali současný „edukační obrat přerovského muzea“ za inspirativní příklad poukazující na jednu z možných cest ke zlepšování kvality vzdělávání nejen na půdě českých paměťových institucí. Přerovské muzeum, ale i samotné město Přerov, které se neodmyslitelně pojí s takovými osobnostmi, jakými byl Blahoslav nebo Komenský, se může těšit ze vzniku obsahově nového typu odborné publikace, kterou zaštítila a vydala Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Za výjimečnou příležitost napsat knihu na úrovni spolupráce mezi olomouckou univerzitou a přerovským muzeem tímto upřímně děkuje pracovníkům obou institucí autorka knihy, Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.

 

Elektronická verze knihy ke stažení zde.

 

Bibliografický odkaz:

TOMEŠKOVÁ, Kateřina. Otevřená klenotnice poznávání. Didaktické analýzy edukačních programů Muzea Komenského v Přerově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, 270 s. Monografie. ISBN 978-80-244-4622-6


Vyhledávání

Kalendář akcí Muzeum Komenského

Legenda o panelovém městě 

(15.1.2019 – 15.1.2019)
15.1.2019, 17:00:00 - 15.1.2019, 18:00:00

Přednáška k výstavě 100letá Republika.
Přednáší Mgr. Petr. Sehnálek.
Od 17.00, Korvínský dům

Ostatní akce

Oheň v domácnosti. 110 let od založení sirkárny v Lipníku nad Bečvou 

(11.10.2018 – 6.1.2019)
11.10.2018, 00:00:00 - 6.1.2019, 23:59:00

Muzeum Komenského v Přerově připravilo ve spolupráci s městem Lipníkem nad Bečvou, Střediskem volného času Lipník nad Bečvou a soukromým sběratelem Michalem Urbáškem při příležitosti 110. výročí založení akciové společnosti Kupecká akciová sirkárna v Lipníku výstavu, která připomene velice zajímavou historii lipenské sirkárny. 

Vernisáž se uskuteční 11. října 2018.
Zámecká galerie Konírna Lipník nad Bečvou, včetně malého výstavního sálu v 1. patře.

Vánoční setkání ornitologů 

(13.12.2018 – 13.12.2018)
13.12.2018, 17:00:00 - 13.12.2018, 21:00:00

Setkání laiků i odborníků, novinky z oboru, posezení.