V květnu 2020 uplyne 75 let od Květnového povstání českého lidu, které bylo nejrozsáhlejší aktivitou domácího odboje v době německé okupace. Tuto významnou událost připomíná sice památný den 5. května – den vypuknutí ozbrojených protinacistických aktivit v Praze, ale prvopočátek povstání spadá již do 1. května, kdy občané města Přerova spontánně vystoupili proti okupantům. Za krátkou dobu se povstalecké aktivity rozšířily do více než deseti obcí regionu. Ovšem střední Morava se dosud nacházela hluboko v týlu německé branné moci, takže povstání bylo ještě týž den potlačeno a hlavní účastníci druhý den popraveni. Povstání sice neuspělo, ale ukázalo prohlubující se krizi uvnitř německé armády, když se někteří její příslušníci nechali fakticky bez odporu odzbrojovat. Povstáním v Přerově vznikla situace, která vážně ohrozila plány obrany v českomoravské pevnosti, neboť se ztížila a zpomalila možnost přesunů německých vojsk. Události v Přerově nezůstaly osamocené a 2. května začalo povstání v Nymburku, Poděbradech, Chlumci nad Cidlinou a Úpici, dne 3. května v Semilech, Železném Brodě, Turnově, Jilemnici, Staré a Nové Pace, Příbrami, Berouně či Vizovicích a 4. května pak ve Vsetíně a Kladně. Ve dnech 1. až 4. května tak na mnoha místech českých zemí proběhly protiněmecké demonstrace, manifestace na oslavu osvobození, protestní akce proti okupační správě, stávky v továrnách či zabavování zbraní ve prospěch povstalců. Na 120 místech došlo k aktivním pokusům převzít moc. Výsledkem povstaleckých aktivit bylo na mnoha místech odzbrojování německých a maďarských vojáků a v případě jejich odporu následovaly často ozbrojené střety, místy podpořené i partyzánskými skupinami. Účelem konference je připomenout právě události počáteční fáze Květnového povstání českého lidu s cílem popsat nejvýznamnější události jak politického rázu, tak zejména aktivní ozbrojené střety s okupanty, zhodnotit jejich úspěšnost, míru zapojení partyzánského odboje či význam bojů pro operace spojeneckých vojsk osvobozujících dané regiony anebo najít společné motivy a vzájemnou provázanost popisovaných událostí.
Přihlášky zasílejte do 31. ledna 2020 (v případě přednášejících) nebo do 29. února 2020 (v případě posluchačů) na adresu: Mgr. Lubor Maloň Muzeum Komenského v Přerově Horní náměstí 7/7 750 02 Přerov nebo e-mailem na: malon@prerovmuzeum.cz.
Pořadatelé si vyhrazují právo odmítnout z časových důvodů některé příspěvky, případně vyřadit ty, které nebudou korespondovat s tématem konference. Přednášející budou v průběhu února 2020 informováni o přijetí příspěvku a budou jim doručeny další informace k organizaci, průběhu konference a pokyny pro písemnou podobu příspěvku. Ostatní účastnící (posluchači) obdrží organizační pokyny, včetně programu, do poloviny března 2020.
Případné dotazy zodpoví Mgr. Lubor Maloň, tel. 581 250 534, mobil 724 947 542, nebo Mgr. Petr Sehnálek, tel. 581 250 533.
Přihlášky a pozvánka:
Pozvánka
Přihláška pro přednášející: pdf formát, word formát
Přihláška pro posluchače: pdf formát, word formát
