Na zvonu je umístěna značka zmíněné zvonařské dílny, kterou představuje snítka severské tuje. V horní části přední strany pláště se nachází nápis PŘEROV – KROMĚŘÍŽ – PROSTĚJOV – OLOMOUC a štítek se znakem Moravy. Po obvodu pláště lze ve ve čtyřech řádcích přečíst Cicerův latinský citát NIHIL AUTEM EST, QUD NON LONGINQUITAS TEMPORUM ADSEQUI POSSIT (v překladu: Neexistuje nic, čeho by v průběhu času nemohlo být dosaženo). Zvon je ulit ze zvonoviny a je pokovený. Hlavním materiálem pro vytvoření srdce zvonu se stalo železo.
Zvon tvoří součást sbírky Řemeslo a průmyslová výroba, ve které se nachází takřka 30 kusů zvonů různého stáří a provenience. Většinu z nich mohou návštěvníci obdivovat v expozici Tajemství tónu zvonů, která vznikla roku 1998 ve věži přerovského zámku. K vidění zde jsou zvony z 16. až 20. století, z Čech, Moravy, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Expozice dokumentuje staré umění výroby zvonů, které má v českých zemích bohatou tradici. Vždyť na Přerovsku se nachází několik zvonů z 15. století (Lipník nad Bečvou, Přerov, Kokory) a také jeden z nejhmotnějších zvonů na Moravě, zvon Michal, ulitý roku 1604 v Olomouci. Protože se nevešel do věže farního kostela v Lipníku nad Bečvou, byla pro něj vybudována roku 1609 vlastní zvonice.