Nový rok Vás uvítá přednáškou na téma Vývoj evropského meče od 9. do 16. století a technologie jejich výroby

Středověké zbraně_Vývoj MečePřednáška, doplňující výstavu Středověké a raně novověké zbraně Přerovska, která se uskuteční 9. ledna v 17.00 v Korvínském domě v Přerově, seznámí posluchače s vývojem meče - exkluzivního druhu chladných pobočných zbraní,  na konkrétních příkladech pocházejících vesměs ze sbírek českých a moravských institucí a také nastíní vývoj výrobních technologií jejich čepelí a některých zdobných technik garnitur rukojetí.

Různé typy chladných pobočních zbraní patřily k hlavní výzbroji středověkých bojovníků. Daný druh zbraní byl určen k boji zblízka jak při válečných střetech, tak v případě nutné sebeobrany. Díky tomu byli různými typy chladných pobočních zbraní vybaveni nejen příslušníci vyšších společenských vrstev, ale ve větším měřítku se s nimi setkáváme i v měšťanských domácnostech a vesnických gruntech.

Dominantní postavení mezi těmito zbraněmi nepochybně zaujímal meč, který byl mimo praktickou funkci nositelem i řady symbolických významů. V období raného středověku byl meč významným atributem a symbolem společenského postavení svého majitele, což se odráželo nejen v jejich bohaté výzdobě, ale i v tom, že po smrti majitele byly tyto zbraně součástí jejich hrobových výbav. Omezení vlastnictví mečů v raně středověké společnosti bylo limitováno nepochybně především jejich vysokou pořizovací cenou, kterou si mohli dovolit vynaložit pouze opravdové špičky tehdejších elit. Meč se tak stal odznakem vyššího společenského statutu a později rovněž symbolem práva, především toho hrdelního, jehož výkon byl s tímto společenským postavením nedílně spjat.

Na raně středověké meče plynule navázal vývoj tzv. mečů románských, které byly stejně jako jejich předchůdci vybaveny krátkými, poměrně širokými čepelemi, které se v průběhu času neustále prodlužovaly, a jejich hrot byl stále výraznější. Meče v období 11. – 13. století byly neustále primárně ovládány jednou rukou, čemuž byla uzpůsobena jejich garnitura rukojeti s dominujícími masivními jednodílnými hlavicemi, které meče vyvažovaly. Celková váha zbraně však byla stále posunuta více ke hrotu, což nás informuje o tom, že tyto zbraně byly určeny především k sečným útokům. V této době byl meč, a to i díky přetrvávajícím velkým pořizovacím nákladům, stále jistým odznakem společenského postavení svého majitele.

Od konce 13. století, v reakci na stále dokonalejší ochrannou zbroj, řešili mečíři neodkladnou otázku zvýšení účinnosti mečů. Tento důležitý problém vyřešili tím, že výrazně prodloužili délku čepele, kvůli čemuž museli adekvátně prodloužit i délku rukojeti. Vznikly tak typické dlouhé meče, jež byly ovládány oběma rukama, což efektivitu těchto zbraní výrazně zvýšilo. Jejich těžiště se posunulo směrem k rukojeti, což mělo za následek lepší ovladatelnost zbraně i při provádění bodných útoků. Od počátku 14. století počaly dlouhé meče na evropských válčištích dominovat a staly se z nich jedny z nejpopulárnějších zbraní vrcholného a pozdního středověku vůbec. V této době totiž přestaly být meče výhradním majetkem vyšších sociálních vrstev a staly se součástí výzbroje měšťanů i vesnických obyvatel. O tomto stavu nás informuje celá řada písemných pramenů, především pak různé policejní řády, které omezují nošení zbraní v areálech měst. Omezení jejich  nošení se týkalo rovněž interiéru veřejných úřadu a budov, z pochopitelných důvodů především krčem. Tyto zprávy máme sice většinou až z průběhu 16. století, ale o tom, že daná praxe mohla fungovat již v předhusitských Čechách, svědčí třeba velký počet zastavených zbraní při půjčkách pražských měšťanů. Nepřímo pro to svědčí i fakt, že na rozdíl od dřevcových či palných zbraní a součástí zbrojí se s chladnými pobočními zbraněmi, tedy meči, tesáky, dýkami a v pozdějším období především kordy, setkáváme téměř výhradně v soukromých zbrojnicích jednotlivých měšťanů. V inventářích městských zbrojnic se s nimi setkáváme jen zcela ojediněle, což je nepochybně způsobeno faktem, že v období středověku a raného novověku měl téměř každý měšťan v majetku nějakou zbraň, kterou používal nejen při vyhlášení hotovosti, ale také v případě osobní sebeobrany.

Dlouhý meč doznal ve své době tak velké popularity především díky svým ideálním vlastnostem, které v boji prokazoval. Tato zbraň totiž byla v boji velice univerzální, neboť se s ní dalo provádět jak útočné tak obranné techniky, jak to můžeme do určité míry studovat na základě dochovaných šermířských manuálů – tzv. Fechtbuchů.

Koncem 15. století, zejména se změnami bojové strategie a taktiky a masovým rozšířením palných zbraní, však začínají dlouhé meče z evropských bojišť pomalu mizet. Na jejich ústup z bývalé slávy mělo nepochybně poněkud paradoxně vliv i jejich vlastní vylepšování. V této době se totiž výrobci mečů snažili vylepšit ochranu ruky majitele zbraně přidáváním dalších záštitných prutů k záštitě, což stálo na počátku vývoje pozdějších kordových ochranných košů. Vznikaly tak velmi důmyslné ochranné koše sestávající mnohdy z většího počtů jednotlivých prutů, které však do jisté míry omezovaly manipulaci se zbraní. Tato omezení se však netýkala jednoručních zbraní, které počátkem 16. století pomalu znovu začínaly ve výzbroji evropských vojsk dominovat, přičemž se mnohdy staly efektními módními doplňky. Na počátku 16. století se tak z mečů vyvinula ohromná škála krátkých chladných zbraní, z nichž největší obliby doznaly ve 2. polovině 16. století kordy s bohatě, někdy zcela bizarně tvarovanými ochrannými.

 

přednášející: Mgr. Petr Žákovský, Ph.D. - Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i.
                      Mgr. Patrick Bárta - Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i.

9.ledna 2018, od 17.00 hod, Korvínský dům (Horní nám. 31, Přerov)
Vstupné 10 Kč


Vyhledávání

Kalendář akcí Muzeum Komenského

Vojenské dějiny Přerovska od kolapsu Velké Moravy do závěru třicetileté války 

(13.2.2018 – 13.2.2018)
13.2.2018, 17:00:00 - 13.2.2018, 18:00:00

Přednáška, Z. Schenk. Korvínský dům.
Vstupné 10 kč.

Třicetiletá válka na Moravě ve světle nálezů a její odrazy v nálezech militárií 

(13.3.2018 – 13.3.2018)
13.3.2018, 17:00:00 - 13.3.2018, 18:00:00

Přednáška, Z. Schenk, P. Žákovský.
Korvínský dům.
Vstupné 10 kč.

Svátek matek - program k projektu 100letá Republika. 

(13.5.2018 – 13.5.2018)
13.5.2018, 00:00:00 - 13.5.2018, 23:59:59

Komponovaný program, park Michalov

Pořad k 125. výročí narození MVDr. Aloise Běhala. 

(2.6.2018 – 2.6.2018)
2.6.2018, 00:00:00 - 2.6.2018, 23:59:59

Součást folklorního festivalu V zámku a podzámčí.
Nádvoří přerovského zámku.

Ostatní akce

Schváleno! Razítka, pečetě, typáře, městské znaky 

(31.10.2017 – 25.2.2018)
31.10.2017, 00:00:00 - 25.2.2018, 23:59:00

Výstava přiblíží jak historii razítek a jejich předchůdců, tak městské znaky, které se na nich objevují. Vystaveny budou zajímavé typáře, pečeti i razítka z Přerova a okolí.  Použití razítek, typářů i heraldiky v praxi návštěvníkům názorně doloží instalace dobové úřadovny z první poloviny 20. století a cechovní kanceláře z 18. století, stejně jako přerovský městský mobiliář.

Velikonoce na hradě 

(30.3.2018 – 2.4.2018)
30.3.2018, 09:00:00 - 2.4.2018, 16:00:00

Zábavně naučný doprovodný program k velikonočním svátkům.

Spokojená domácnost bez odpadu  

(27.1.2018 – 27.1.2018)
27.1.2018, 13:30:00 - 27.1.2018, 16:30:00

Beseda ekoporadny o spokojeném životě v domácnosti bez odpadů.