Konference Škola a Velká válka

21.05.2014 Ve dnech 13. a 14. května 2014 uspořádalo Muzeum Komenského v Přerově konferenci s názvem Škola a Velká válka, jejímž tématem byl dopad událostí 1. světové války na dění ve školách a její vliv na každodenní život žáků a učitelů. V osmnácti konferenčních referátech odborníků z muzeí, archivů a vysokých škol zazněla fakta a zajímavé postřehy z řady regionů Čech, Moravy i Slovenska. Akce se konala k připomenutí 100. výročí začátku války a byla pro více než tři desítky účastníků doplněna komentovanou prohlídkou výstavního projektu přerovského muzea Za císaře pána a jeho rodinu. Přerov na prahu 1. světové války. 

Konference byla zahájena za účasti PhDr. Pavla Hamzy, vedoucího oddělení kultury odboru kultury a památkové péče Olomouckého kraje, Mgr. Petra Hrbka, vedoucího oddělení školství a mládeže magistrátu města Přerova, a Mgr. Radima Himmlera, ředitele Muzea Komenského v Přerově. Program konference zde.

Jednání konference bylo rozděleno do tematických bloků. Stav školství na Slovensku v době války, výrazně odlišný od situace v českých zemích, přiblížili dr. Jana Štulrajterová z Univerzity Komenského v Bratislavě a dr. Igor Marks z Dubnického technologického institutu. Bc. Marta Konířová z přerovského muzea osvětlila problematiku cenzury učebnic a knih ve školních knihovnách. Úlohu Zemského ústředního spolku jednot učitelských v letech 1914–1918 zhodnotil prof. PhDr. Jiří Pokorný z Univerzity Karlovy v Praze.

Příspěvky v dalších blocích se věnovaly obecným či konkrétním tématům ve vztahu k určitému regionu nebo škole. Školství v Přerově a jeho okolí bylo prezentováno Mgr. Jarmilou Klímovou (Přerov) a Mgr. Helenou Kovářovou (Drahotušsko) z Muzea Komenského v Přerově. PhDr. Jitka Zezulová a Mgr. Martina Šlancarová ze Státního okresního archivu v Kroměříži se zaměřily na učitelský ústav, gymnázium a atmosféru války v Kroměříži. Reálka v Jevíčku byla tématem vystoupení Lukáše F. Peluňka z Univerzity Palackého v Olomouci. Mgr. Josef Märc z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve svém příspěvku poukázal na osudy několika učitelských osobností a jejich poválečnou reflexi.

Referáty o dění z regionů nepostrádaly obecná zhodnocení školských problémů, dějiny škol byly často představeny v širším kontextu. Mgr. Petr Juřák z Muzea Beskyd Frýdek-Místek se zabýval rozborem zápisů válečných událostí ve školních kronikách Frýdecko-Místecka. Řadu informací jsme se dozvěděli o školství v jižních Čechách: doc. PhDr. Miroslav Novotný z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích posluchačům zpřehlednil národnostní rozdělení místních středních škol, Mgr. Věra Trníková z téže univerzity se věnovala pedagogiím v Českých Budějovicích a Soběslavi a její kolegyně Mgr. Klára Novotná přiblížila vzdělávací snahy českobudějovického dámského spolku Ludmila.

Mgr. Bohuslav Rejzl ze Základní školy v Kladně seznámil se životem škol na Klatovsku, v česko-bavorském pohraničí. Zajímavá fakta o evangelickém školství na Děčínsku jsme se dozvěděli z referátu Mgr. Václava Zemana ze Státního oblastního archivu v Děčíně. Mgr. Dalibor Státník ze Státního okresního archivu v Mělníku podal na základě rozboru školních kronik obraz o válečném školství na Mělnicku a reflektoval zejména projevy vynucené loajality.

Následky války pak byly připomenuty ve vystoupení Mgr. Jany Bartošové z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze, které se zaměřilo na osobnost Marie Knížkové, vychovatelky legionářských sirotků. Anotace jednotlivých příspěvků zde.

Debata k jednotlivým příspěvkům se velmi často dotkla otázky míry objektivnosti a vlivu subjektivních podmínek v oficiálních či neoficiálních sděleních o situaci ve školství, podaných v době Velké války i v čase následujícím. Vyplynulo z ní rovněž, že v tématu ,,škola a Velká válka“, které v minulém století nebylo pro badatele tak atraktivní jako školství během druhé světové války, je stále řada oblastí, které by si zasloužily hlubší prozkoumání a zhodnocení zejména z regionálního hlediska – mj. národnostní a soukromé školství, osudy učitelů (nevojáků, příslušníků rakousko-uherské armády i legionářů) a učitelek, úloha učitelských organizací. Zejména by bylo vhodné najít zastřešující projekt, kde by výsledky tohoto bádání byly uloženy a prezentovány.

Z příspěvků konference bude Muzeem Komenského v Přerově vydán do konce roku 2014 sborník. Výstava, věnovaná přerovskému školství v letech 1914–1918 a instalovaná v Historickém sále přerovského muzea, potrvá do 27. října 2014. Tematika přerovského školství v době Velké války je zpracována i v tištěném průvodci k výstavnímu projektu Za císaře pána a jeho rodinu (podrobnosti o výstavě zde).

Kontaktní osobou ke konferenci Škola a Velká válka a sborníku z konference je Mgr. Lubor Maloň, vedoucí oddělení společenských věd Muzea Komenského v Přerově. 


Vyhledávání

Kalendář akcí Muzeum Komenského

Ostatní akce

Přec mé srdce láskou hoří 

(8.3.2019 – 31.7.2019)
8.3.2019, 00:00:00 - 31.7.2019, 23:59:00

Výstava navazuje na výstavu Máj – Romek Hanzlík a představuje samu lásku v mnoha různých podobách, respektive její umělecké ztvárnění. V našem případě budou její různé podoby prezentovány prostřednictvím sbírkových předmětů MKP z oblasti uměleckého kovářství a výtvarného umění. K malým bonusům patří rovněž soubor zamilovaných pohlednic odeslaných svým protějškům během první třetiny 20. století (pohlednice budou doplněny citáty slavných osobností, aforismy, rčeními a příslovími).

8. března až 31. července 2019

Helfštýnská pouť 

(5.7.2019 – 7.7.2019)
5.7.2019, 10:00:00 - 7.7.2019, 17:00:00

Celodenní program plný řemesel a soutěží spojený s historickým tržištěm. Pořádá Studio Bez kliky.
Vstupné: plné: 100 Kč, snížené 60 Kč, děti do 6 let zdarma

Více na: www.bezkliky.eu

Dravci, sokoli a sovy 

(2.4.2019 – 31.10.2019)
2.4.2019, 09:00:00 - 31.10.2019, 16:00:00

sezónní výstava roku 2018