Archeologické objevy v Přerově na Brabansku

17.Výsledky aktuálního záchranného archeologického výzkumu realizovaného archeology Muzea Komenského v Přerově v souvislosti s výkopem inženýrských sítí ve dvoře rekonstruovaného bytového domu na Brabansku potrvzují historický význam této lokality na pravém břehu řeky Bečvy.

Odkryté archeologické situace a soubory movitých archeologických nálezů z prostoru mezi ulicemi Malá Dlážka a Brabansko nám dokládají víceméně kontinuální osídlení této přerovské lokality od 9. století až do současnosti. Jinými slovy archeologické nálezy nám ilustrují 1000 let trvající příběh tohoto místa.

První evidované nálezy z této části Přerova pochází ze závěru 19. století. Informují nás o nich dobové zprávy publikované učitelem přerovské německé školy Karlem Gerlichem. Tehdy bylo v blízkosti hospodářské školy odkryto dvacet kostrových hrobů. Součástí hrobových výbav měly být esovité záušnice, železné nože a keramika. V roce 1977 byl proveden archeology Vlastivědného muzea v Olomouci archeologický výzkum v trase výkopu parovodu vedoucího za budovou Sokolovny směrem k hřišti školy na Malé Dlážce. Ve stěně výkopu byly zachyceny tři kostrové hroby datované rámcově do mladší doby hradištní či vrcholně středověkého období. V zahradách za sokolovnou byly dokumentovány pozůstatky zděných konstrukcí středověkého až raně novověkého stáří, které interpretoval archeolog Vít Dohnal jako základy usedlosti či dvorce s ohradní zdí a s malou věžovitou stavbou. Tato archeologicky doložená zástavba může souviset s existencí dvora nebo domu za velkým mostem, který získal Bernard Bravantský z Chobřan v roce 1639 od Fridricha France ze Sokolova. Dům se dvorem vlastnil až do roku 1667 Bernardův syn Jan Bravantský. Právě podle slezského rodu Bravanstkých z Chobřan nese v současnosti jedna z přerovských ulic jméno Brabansko.

V roce 2005 byl v souvislosti s přeložkou parovodu na Malé Dlážce proveden záchranný archeologický výzkum společnosti Archaia Olomouc, kdy bylo ve stěně výkopu dokumentováno několik sídlištních jam z 9. – 11. století zahloubených do podloží. V následujícím roce 2006 přinesl překvapivé výsledky výzkum v místě výstavby prodejní a skladovací haly naproti budově školy na Malé Dlážce. Nejstarší osídlení spadalo do velkomoravského období, kdy v těchto místech existovala slovanská osada na pravém břehu Bečvy, v bezprostřední blízkosti strategického přechodu přes řeku.

K nejdůležitějším nálezům zachráněným během výzkumu na přelomu letošního července a srpna patří soubor zlomků velkomoravské keramiky z 9. století, který je prozatím nejstarším dokladem osídlení na Brabansku a Malé Dlážce. Keramika je zdobena typickou několikanásobnou hřebenovou vlnicí nebo horizontálními obvodovými žlábky. Z kovových nálezů se z úrovně velkomoravské kulturní vrstvy podařilo zachránit dva předměty. V prvním případě se jedná o železný nožík s řapem, ve druhém o železný hrot šípu rombického tvaru, který byl používán při střelbě z luku. Ze stejného období se nám podařilo zdokumentovat také destrukci otopného zařízení. Konstrukci velkomoravské pece tvořily do červena přepálené hrubozrnné pískovce. Velkomoravský horizont překrývala povodňová hlína naplavená řekou Bečvou. Místy byly zachyceny objekty z mladší doby hradištní (10. - 11. století) a dále vrcholně středověké až novověké terénní vyrovnávky či odpadní jámy. V úrovni novověké terénní vyrovnávky byly prostřednictvím detektoru kovů nalezeny tři mince. V případě nejstarší se jedná o 4 heller rakouského arcivévody, vratislavského a brixenského biskupa Karla Štýrského (1608 – 1624), který byl vyražen roku 1622 v mincovně ve Vratislavi. Dalšími nalezenými mincemi byl měděný krejcar Františka I. z roku 1800 a krejcar císaře Františka Josefa I. z roku 1872. Zajímavá byla i nejmladší část souboru archeologických nálezů z výzkumu, která pochází z úrovně terénní vyrovnávky z 1. poloviny 20. století. Jde o zlomky kamnových kachlů, kterými byl vybaven původní interiér secesního domu. K zajímavějším novodobým nálezům patří také torzo staré pivní láhve se zbytkem reliéfního nápisu PIVOVAR PŘEROV nebo sklenička ze zeleného skla zdobena na povrchu rostlinou výzdobou, která byla opatřena ouškem z modrého skla. Překvapivým nálezem byla velká lastura zvaná Karibská královna, jejíž objev mě osobně vážně potěšil. „Kolikrát je člověk rád, že u moře najde pár hezkých mušliček pro štěstí. Nečekal bych ovšem, že na takový nádherný exemplář narazíme právě během výzkumu na Brabansku. Stačí přiložit k uchu a zdálky slyšíte, jak nádherně šumí vlny Karibského moře.“ Dodal s úsměvem archeolog Zdeněk Schenk.

Tato lastura představovala dle jeho názoru rovněž součást dekorace interiéru secesního domu postaveného v roce 1904, kde v posledních letech fungoval bar a herna, a který je dnes rekonstruován na obytný dům.

 

archeolog
Zdeněk Schenk
Muzeum Komenského v Přerově, p.o.


Vyhledávání

Kalendář akcí Muzeum Komenského

Ostatní akce

100letá Republika. Příběh jednoho města (1948-1992) 

(17.8.2018 – 17.11.2018)
17.8.2018, 00:00:00 - 17.11.2018, 23:59:00

Hlavní výstavní projekt v roce 2018,  kterým muzeum prostřednictvím stejnojmenné výstavy a řady doprovodných akcí  oslaví sté výročí vzniku Československa. 16. srpna  odstartuje druhá část výstavy, jejíž obsahová náplň se bude soustředit na období budování socialismu, čas Pražského jara, období normalizace až po konec komunistického režimu.

2. patro přerovského zámku

sezónní výstava o společenském hmyzu 

(3.4.2018 – 31.10.2018)
3.4.2018, 00:00:00 - 31.10.2018, 23:59:59